Ve stručnosti se zkusím podělit o svoji "vychytávku", jak zajistit dítěti nebolavé bříško.
Nemohla jsem odolat, a tak i já musím napsat několik řádků o tom, jak jsem se snažila odstranit problémy s bříškem u obou mých dětí.
U prvorozené dcery jsem si zpočátku nevěděla rady, pořád plakala, a tak jsem se po čtrnácti dnech rozhodla nasadit kapičky proti nadýmání. Potom probiotické kapky a kdoví co všechno, ale bez většího účinku. O necelé tři roky později měl i syn stejný problém, ale u něj už jsem věděla, jak na to. Díky zkušenostem s oběma dětmi jsem však došla k závěru, že pokud se děťátko alespoň trochu samo nepohybuje a má dispozice k nadýmání a bolení bříška, maminka s tím nic moc nenadělá. Jedinou, alespoň částečnou úlevou, je opravdu úprava jídelníčku maminky (pokud kojí).
Nám však potíže přetrvávaly i nadále, pokud jsem se nevyvarovala některých chyb. Především u dcery mě nebavilo mít neustále kapky pro dobré trávení u sebe a taky už jsem neměla dobrý pocit z tohoto počínání, i když mě doktorka několikrát ujišťovala o naprosto bezpečné "léčbě". A tak jsem se rozhodla na celý problém podívat z jiného pohledu. K tomuto zamyšlení mě přivedla z velké části i kamarádka, jejíž děti taktéž velmi trpěly špatným zažíváním. Naše každé setkání začalo výčtem neskutečného množství jídel, které její děti už stihly spořádat. Včetně, dle jejích slov "asi dva litry mlíka z každého prsa". A tehdy mi to došlo. Kdy mně samotné je špatně a těžko (pokud jsem zrovna nesnědla něco zkaženého)?
Hned mě napadl pokus a světe div se, fungoval. Dcerce jsem okamžitě o něco snížila porce. Kupodivu i ona všechno snědla, aniž bych do ní musela poslední třetinu cpát silou. Vypadala spokojenější a nikdy jsem neměla pocit, že by měla neustále hlad nebo jí něco chybělo. Rovněž jsem zařadila spoustu venkovních aktivit s dostatkem pohybu (co to jen jde). U synka jsem si tento "pokus" jen ověřila, abych zjistila, že i tam se na něj můžu spolehnout.